Historie základní školy

ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Suchdolské děti zpočátku docházely do školy v Úněticích.

Únětická škola postavená v roce 1894
Foto z roku 1921

1.třída v únětické škole v roce 1920
.

Suchdol uvažoval o škole již od roku 1880. Obec se rozrůstala, stoupal počet dětí.
V zimních měsících byla cesta neschůdná.

1894—únětická obec se rozhodla postavit novou školu a chtěla na Suchdole velký příspěvek.

Zastupitelstvo uvažovalo, zda si postavit vlastní. Problém byl kde.
Uvažovalo se poblíž kaple sv.Václava, ale zastupitelé se nedohodli a posléze příspěvek zaplatili.
Bylo to 5 011 zlatých,37 krejcarů. V této době značný obnos.

1910—emauzský klášter nabádl obci pozemek u kapličky zdarma.
Obec odmítla pro nevhodnost polohy a požádala o vhodnější pozemek. Odpověď nepřišla. Ještě v roce 1919 žádala o jiný pozemek, ale bez úspěchu.

1922—Státní pozemkový fond přidělil na žádost vhodný pozemek ve výměře 5 000 m2. Část peněz na nákup pozemku byl vzat z peněz, za které měl být postaven pomník obětem 1.sv.války.
Místo toho byly pak instalovány v nové škole dvě mramorové desky.

1924—byla vyhlášena soutěž na projekt školy. Zvítězil návrh architekta Josefa Herinka z Prahy—Troje. Ten také vypracoval stavební plány.

(Školní kronika)
Arch Josef Herink s rodinou,1960

(Školní kronika)
Návrh arch J.Herinka z roku 1925

(Školní kronika)
Zápis o předání projektu, 1925

Vyskytl se i návrh vytvořit v obci prozatím dvě třídy jako pobočku unětické školy- neuskutečnil se.
Bylo rozhodnuto, aby děti z Budovce, asi v počtu 50, navštěvovaly školu v Šárce a zbývajících asi 90 dětí mělo chodit do Unětic.

Povolení ke stavbě školy vydala komise 13.3.1930.
Schválení bylo mimo jiné také závislé na změření vzdálenosti do unětické školy a posouzení nevhodnosti docházet do této školy.

Stavba byla svěřena firmě Václav a František Kavalír z Prahy Smíchova.

Komentář

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78 a zemřel v Praze v roce 1932.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.
V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu
"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl.
Přispíval i do časopisu "Krásy domova".
Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu.

Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem.
Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.

zdroj: obec Osek

Rozpočet byl 1 200 000 Kč. Celkové náklady byly ale 1 485 906 Kč.
Převážně byli zaměstnáni místní dělníci včetně stavbyvedoucího, kterým byl pan Václav Ševčík.

(Foto poskytla H. Kopecká)
Stavbyvedoucí V. Ševčík, 1931

(Foto poskytl Fr. Černý)
Logo stavební firmy

Se stavbou se začalo 24.11.1930.

Při výkopech byly nalezeny vzácné nálezy - viz Archeologie.

1931-1940

Dne 6.9.1931 byla slavnostně otevřena starostou Josefem Humlem.

Obecní zastupitelstvo požádalo prezidenta T.G.Masaryka, aby škola měla čestný název "Masarykova".
Pan prezident vyhověl.

Byla nazvaná
"Masarykova obecná škola smíšená v Suchdole"

Řídící: Karel Pergtold.
Učitelky: Anna Kryštůvková, Šárka Večerníková, Marta Ratajová, Marie Nevědová, Pavla Fenclová.
Učitelé: Jaromír Morávek a Václav Hynek.
Školník: Václav Soukup.

(Školní kronika)

Zajímavá čísla z konce školního roku
1931-32, (1. - 5. třída).

(Školní kronika)

Škola byla hojně navštěvována.
Ukázka zápisu ve školní kronice (1934,1935).

Listopad 1932—zřízena moderní školní kuchyně.

1933—ustanovena feriálním dnem (nechodilo se do školy) sobota.

V budově zahájila vyučování obecná škola (1.-5. třída). Zastupitelstvo se zabývalo možností umístit v budově měšťanku.
Původní záměr byl postavit dvě budovy vedle sebe. Z finančních důvodů toto nebylo provedeno.

Další možnost se naskytla v roce 1933, kdy byla otevřena měšťanská škola v Roztokách. Vysoké školné ale zabraňovalo rodičům zde děti umístit.

Škola neměla dost finan.prostředků. Přispívali rodiče, obyvatelé knihami, nábytkem, zařízením. Příjmem pro školu byla i dětská divadelní představení.
Např. od 5.2. do 12.2.1934 nebylo vyučování z důvodu nedostatku paliva.

V letech 1935-37 se objevilo mnoho případů záškrtu. Dva žáci zemřeli.
Několikrát musela být škola zavřena.

1936—zřízena Újezdní měšťanská škola v Lysolajích. Školné bylo prospívajícím žákům prominuto. Roční příspěvek byl pro Suchdol vysoký.

1936—zavedeno vyučování němčiny (uč. Renald Gregor).

Na podzim 1938—škola zvyšuje pozornost na obranu státu. Zakupuje masky, zřizuje školní lékárnu.

Do této doby navštěvuje školu mnoho delegací, ofic.návštěv z mnoha zemí. Z jejich reakcí je patrné, jak zajímavá pro ně byla.

1.2.1939—do školy umístěna četnická stanice z Roztok.

1941-1950

25.4.1941 nařídilo německé vojsko okamžité vyklizení školní budovy.

1941-1943—do obecné školy se nastěhoval německý wermacht.
Školní pomůcky a nábytek byly uschovány u ochotných občanů.

(Foto poskytl V.Blažek)

Stěhování žáků ze školy v roce 1941.
.

(Foto poskytl V.Blažek)

Škola zabraná wermachtem
vpravo od školy strážní budka.

Musely být hledány nouzové místnosti v místních hostincích:

Školní rok 1940-1941
1. A,B,C - U Petržílků
2. A,B - U Zajíců
3. A,B - Na Výhledech
4. A.B - U Urbanů
5. A,B,C - U Šíchů

Školní rok 1941-1942
1. A, 2. A - U Petržílků
1. B, 2. B - Na Výhledech
3. A, 4. A - U Zemanů
3. B, 4.B - U Kynclů Suchdolská č.p.88
5. - V ráji

Školní rok 1942-1943
1. A, 2. A - U Petržílků
2. B - Na Výhledech
3. A, 4. A - U Zemanů
3. B, 4.B - U Kynclů
5., 6. - V ráji

Po tuto dobu byla ředitelna u pí Koptové, Budovec č.368

Němci odešli v roce 1943 do Roztok.

3.9.1943 se vyučování vrací do školní budovy.

V době květnového povstání byla škola důležitým centrem.

Stav žactva na začátku školního roku 1945-1946.

(Zápis v kronice školy)

1.9.1945—se otevřely v suterénu obecné školy tři třídy měšťanky.
19.2.1946—Po adaptaci úředního domu se tam přestěhoval zbytek měšťanské školy z Lysolaj. Byla to pobočka lysolajské školy pod vedením Karla Rusého.

Na podzim 1946 byla složena hymna suchdolské školy. Text učitelka Helena Dolejší, hudba učitel Skalický.

1.ledna 1947—měšťanská škola se osamostatnila. Je vyjmuta z obvodu újezdní měšťanské školy v Lysolajích. Ředitelem jmenován Karel Rusý, učitelé K. Kraml, J. Mika, Vl. Soukup,A. Šašková, H. Dolejší, R. Marhounková a M. Hynková.

Od září 1948 dochází ke změně názvů škol.

Dříve "obecná škola"—nyní "národní škola" (I.stupeň)
Dříve "měšťanská škola"—nyní "střední škola" (II.stupeň)
Prima až kvarta gymnásií a reál.gymnásií se ruší.

Vytvořily se zájmové kroužky:

dramaticko-recitační, vedoucí K. Kraml
pěvecko-hudební, vedoucí V. Soukup
tělovýchovný, vedoucí K. Kraml
těsnopisný, vedoucí A. Šašková

Ferální sobota byla zrušena. Zavedeny prázdné půldny ve středu a v sobotu.

1950—zrušeno dosavadní "Rodičovské sdružení"—změněno na "Sdružení rodičů a přátel školy" (SRPŠ).

1951-1960

1951—zavedeny žákovské knížky.

Na podzim 1952 založena školní organizace KSČ.

Od 1.9.1953—povinná školní docházka zkrácena o 1 rok.
Studium na gymnásiu zkráceno též o jeden rok.

1953—upraveno vyučování náboženství. Mohli do něho docházet jen ti žáci, kteří si podali písemnou přihlášku podepsanou rodiči.

1.9.1953—v rámci reorganizace školství, byla v Suchdole zřízena "osmiletka".
Propůjčen čestný název "Osmiletá střední škola Mikoláše Alše v Suchdole u Prahy".

Odhalena pamětní deska s bustou M. Alše od akad.sochaře Lhotáka.

Umístěny dvě mramorové desky na památku obětem 1.sv.války.

(FotoJ. Jánský)

(Foto J. Jánský)

Ředitelem školy jmenován Karel Rusý (dosavadní ředitel střední školy). Zástupcem byl Karel Váňa.
Dosavadní ředitel národní školy Karel Pergtold, byl funkce zproštěn. Byt mu však ve škole byl ponechán až do roku 1957.

1954—akce "Bagr pro Koreu".
Z podnětu školy vznikla sbírka, která se pak rozšířila po celé republice.

Škole byla udělena 8.9.1954 Československá cena míru.

  pozvánka ČVOM na udělení ceny, 8.9.1954,(archiv muzea Roztoky)
  blahopřání ONV k udělení ceny, 14.9.1954,(archiv muzea Roztoky)
  Československá cena míru, 1954,(archiv muzea Roztoky)
  originál děkovného dopisu korejských dětí,(archiv muzea Roztoky)
  pozvánka velvyslance KLDR, 10.9.1955,(archiv muzea Roztoky)
  blahopřání ONV k udělení vyznamenámí, 17.9.1955,(archiv muzea Roztoky)
  blahopřání ministra školství Františka Kahudy, 10.10.1955,(archiv muzea Roztoky)
  děkovný zápis velvyslance KLDR ve školní kronice, 12.12.1955,(školní kronika)

V souvislosti s tím byl 23.6.1956 pozván ředitel školy se svou chotí na recepci, kde byli představeni maršálu Kim-Ir-Senovi.

1.9.1958—zřízen 9. ročník (zatím jen pro dívky- málo pracovních příležitostí pro dívky). Docházka byla dobrovolná.
(Povinná docházka pro všechny do 9.třídy zavedena od roku 1961.)

Od školního roku 1959-1960 se již nevyučovalo náboženství-pro nedostatek přihlášených.

22.4.1960 přednášel v sokolovně arm.gen. Ludvík Svoboda.

1961-1970

1967—zavedeny volné sudé soboty.

V říjnu 1968 před školou zasazenaLípa svobodyžáky 9.třídy.

1971-1980

1973—dokončení částečné přístavby. Získány 2 třídy.
Školu stále trápí nedostatek místa. Učí se na směny.Třída 5.A umístěna do školní družiny.

Škole chybí ústřední šatna, tělocvična, kabinety.

Proto přislíbena další výstavba.

17.8.1974 byla škola značně poškozena větrnou smrští a krupobitím. Odnesla polovinu střechy, rozbila okna, vytopila učebny,pomlátila stromy.

1981-1990

Ve školním roce 1988/89 z nařízení ministerstva školství se přešlo z klasifikace na slovní hodnocení.

Na jaře 1982—zahájena výstavba pavilonu základní školy.
1.9.1983—slavnostně otevřen šestitřídní pavilon základní školy. Byl vystavěn v typu CHANOS na ploše, kde stojí dnes nová budova školy.

(Školní kronika)
Otevření pavilonu 1983

(Foto poskytla A.Skálová)
Školní pavilon v roce 1988

(Foto poskytla Z.Kučerová)
Školní pavilon v roce 1989

3.5.1990 tento objekt vyhořel.
Příčinou byla práce izolatéru na střeše. Požár vypukl naštěstí v době, kdy ve škole nebyli žáci.

(Školní kronika)
Požár pavilonu 1990

Tuto událost sledovalo mnoho lidí a dětí se slzami v očích.

Škola opět neměla dost místností k učení.
Do konce školního roku pomohla Vysoká škola zemědělská. Nabídla několik mistností po zrušené vojenské katedře.
Od 1.9.1990—se učilo v pavilonu mateřské školy v Gagarinově ulici, na obecním úřadě, v sokolovně, ve školní družině.

Nová budova školy.

Bylo rozhodnuto o výstavbě nové budovy základní školy.
Projekt ateliér ARCHON, architekt Koutecký.

1991-2000

5.5.1992—položen základní kámen.
Škola byla postavena za rekordních 10 měsíců.

1.9.1993 slavnostní zahájení školního roku v nové budově.
Mezi hosty byla Olga Havlová.

(Školní kronika)
Položení základního kamene 1992.
.

(Školní kronika)
Olga Havlová při otevření školy,
vedle starosta Václav Slabý

ZDROJE:
Suchdolská kronika
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, L. Navrátil, 1964
Školní kronika

FOTOGALERIE:
Škola—seznam fotogalerií.
Požár pavilonu 1990
Otevření nové školy 1993

DOKUMENTY:
Škola—dokumenty

ODKAZY:
Základní škola Mikoláše Alše

Zpracoval: J. Jánský, aktualizace 2/ 2021